Hlavaté vrby

Vrby jsou úžasným a přínosným stromem od jejich začátku až do konce. Pojem hlavatá vrba není botanický název, ale spíše způsob údržby. Vrby se řežou tzv. na hlavu, čím se prodlužuje jejich život, protože dlouhé větve se následně lámou. Naši předkové je uměli využít beze zbytku - ideálně ořezávali jedenkrát za pět let pro dostatečný průměr větví, které zpracovávali jako dřevo na topení. Listí a mladé výhonky zkrmili dobytku, využili na pletení výrobků. Vhodné jsou i na malé stavby, podpěry, nejznámějšími jsou hatě, čili polozapuštěné kůly podpírající například svahy, koryta potoků atd. Kvetoucí stromy jsou první potravou včel v jarním období. Vrba i po svém uhynutí činí důležitou součást jakéhokoliv biotopu, protože i z jejích zbytků dokážou vzniknout nové rostliny, ale hlavně je cenným materiálem a útočištěm pro desítky druhů brouků, hmyzu, ptáků a mnohých dalších. Vytvářejí dutiny, které jsou šancí pro nový začátek živočišné říše.